Unikátní cívka

Během přepisů národních archiválií jsem narazil na velice zajímavý exemplář cívky. Ačkoliv se na první pohled mohlo zdát, že se jedná o standardní cívku určenou na klasický tridentový unašeč, nebylo ji úplně jednoduché na ně nasadit. Nápis „front“ na okraji cívky napovídal, že cívku nebude možné obracet a tudíž se bude jednat o dvoustopý záznam. Při dalěím detailnějším prohlédnutí cívky mne překvapilo, že prolisy pro křidelky tridentu jsou zvrchu zaslepeny a tudíž cívku nebude možné nastrčit na standardní trn, který vždy vystupuje nad cívku. Tento problém jsem však snadno vyřešil velice pomalým a šetrným odvíjením na Studeru A80 na novou standardní cívku. Je zřejmé, že původní cívka byla určena pro malý přenosný kotoučový rekordér, jakými byly například Stenoretty od firmy Grundig.

Restaurování magnetických pásů z pozůstalosti rodiny Léblových

Před přikročením k digitalizaci je nutné pásy zbavit prachu, plísní a docílit jejich hladkého ložení na cívce. Také některé slepky potřebují slícovat a přelepit tak, aby během chodu páskovou drahou nezpůsobily vlastní poničení pásu. V levém dolní rohu je vidět zacuchaný kazetový pásek v sáčku, který byl vyjmut z neznámého důvodu z pouzdra a proto jsem jej nejdříve musel rozmotat a následně vložit do plastového pouzdra. Dvě z cívek jsou na kovových DIN středovkách z čehož lze dedukovat jejich původ ve studiu (např. Rozhlas, AMU,... ). Dle zběžných náslechů je zřejmé, že některé pásky patřily divadelnímu režisérovi Petru Léblovi.